jak poznat napadení kůrovcem
Prvotními a nejdůležitějšími signály napadení stromu, kdy je možné strom pokácet a účinně asanovat před rozšířením další generace lýkožrouta smrkového, je přítomnost vstupních závrtových otvorů spojených s výskytem drtinek a roněním pryskyřice [8]. Při rojení samci nalétávají na stromy na rozhraní suchých a zelených větví a hlodají snubní komůrku. Jako odpad vznikají drobné piliny nazývané drtinky, které je možné nalézt okolo otvorů na kůře a u paty kmene. Strom se brání napadení zaléváním vstupních otvorů pryskyřicí. Tyto stružky pryskyřice jsou detekovatelné na kmeni stromu. Mohou však pocházet od jiného škůdce nebo strom v důsledku oslabení suchem skoro pryskyřici neroní, proto je vždy dobré zkontrolovat také přítomnost náletových otvorů a drtinek.
Symptomy napadení smrku ostatními druhy jsou podobné, ale obtížněji zjistitelné z důvodu výskytu závrtových otvorů ve větší výšce a rozfoukání drtinek větrem. Lýkožrout severský napadá kmen v oblasti zelených větví, Lýkožrout lesklý a menší potom napadají vrcholovou část koruny.
Mezi další nepřímé důkazy vyžadující pozornost patří opad světle zeleného jehličí, které je viditelné pod stromem, oklovaná kůra od datlovitých ptáků živících se dřevokazným hmyzem a barevné změny jehličí, které postupují od místa napadení [8]. Pokud je strom napaden při jarním rojení, jehlice postupně žloutnou, během léta reznou a v listopadu opadávají. Pokud je strom napaden ještě další generací, zůstávají jehlice žluté až do příštího jara, kdy reznou a do léta opadávají. Tyto nepřímé znaky je však dobré vždy doplnit hledáním závrtových otvorů a drtinek pro potvrzení, že se jedná skutečně o napadení kůrovcem, protože jsou to obecně indikátory špatné vitality stromu. Zároveň reznutí jehlic a současné opadávání kůry je známkou pokročilého napadení stromu, kdy nová generace brouků již často vylétla, strom se stává kůrovcovou souší a asanace je již neúčinná [9].
Vyhledávání napadených stromů je dobré provádět celý rok, ale hlavní je identifikovat napadené stromy v období jednotlivých rojení nebo krátce po něm na základě přítomnosti závrtových otvorů, drtinek a ronění pryskyřice, aby bylo možné strom skácet a asanovat ještě před vylétnutím nové generace brouků. Tato povinnost vyplývá z lesního zákona (zákon č. 289/1995 Sb.) pro každého vlastníka lesa. Je dobré pravidelně kontrolovat zejména lokality s pravděpodobným místem výskytu. Jedná se o tyto místa [9]:
· porostní stěny vzniklé loňskou těžbou kůrovcového dříví nebo vichřicí,
· porosty prořídlé probírkou napadených stromů
· polomy vzniklé vichřicí,
· porosty v okolí skládky napadeného dřeva a kůrovcových souší,
· a porosty v okolí feromonových lapačů a lapáků.