jak poznat napadení kůrovcem

Prvotními a nejdůležitějšími signály napadení stromu, kdy je možné strom pokácet a účinně asanovat před rozšířením další generace lýkožrouta smrkového, je přítomnost vstupních závrtových otvorů spojených s výskytem drtinek a roněním pryskyřice [8]. Při rojení samci nalétávají na stromy na rozhraní suchých a zelených větví a hlodají snubní komůrku. Jako odpad vznikají drobné piliny nazývané drtinky, které je možné nalézt okolo otvorů na kůře a u paty kmene. Strom se brání napadení zaléváním vstupních otvorů pryskyřicí. Tyto stružky pryskyřice jsou detekovatelné na kmeni stromu. Mohou však pocházet od jiného škůdce nebo strom v důsledku oslabení suchem skoro pryskyřici neroní, proto je vždy dobré zkontrolovat také přítomnost náletových otvorů a drtinek.

Symptomy napadení smrku ostatními druhy jsou podobné, ale obtížněji zjistitelné z důvodu výskytu závrtových otvorů ve větší výšce a rozfoukání drtinek větrem. Lýkožrout severský napadá kmen v oblasti zelených větví, Lýkožrout lesklý a menší potom napadají vrcholovou část koruny.

Symptomy raného napadení stromu kůrovcem. Vlevo jsou závrtové otvory v kůře. Vpravo jsou drtinky u paty stromu. Foto: mezistromy.cz

Mezi další nepřímé důkazy vyžadující pozornost patří opad světle zeleného jehličí, které je viditelné pod stromem, oklovaná kůra od datlovitých ptáků živících se dřevokazným hmyzem a barevné změny jehličí, které postupují od místa napadení [8]. Pokud je strom napaden při jarním rojení, jehlice postupně žloutnou, během léta reznou a v listopadu opadávají. Pokud je strom napaden ještě další generací, zůstávají jehlice žluté až do příštího jara, kdy reznou a do léta opadávají. Tyto nepřímé znaky je však dobré vždy doplnit hledáním závrtových otvorů a drtinek pro potvrzení, že se jedná skutečně o napadení kůrovcem, protože jsou to obecně indikátory špatné vitality stromu. Zároveň reznutí jehlic a současné opadávání kůry je známkou pokročilého napadení stromu, kdy nová generace brouků již často vylétla, strom se stává kůrovcovou souší a asanace je již neúčinná [9].

Vyhledávání napadených stromů je dobré provádět celý rok, ale hlavní je identifikovat napadené stromy v období jednotlivých rojení nebo krátce po něm na základě přítomnosti závrtových otvorů, drtinek a ronění pryskyřice, aby bylo možné strom skácet a asanovat ještě před vylétnutím nové generace brouků. Tato povinnost vyplývá z lesního zákona (zákon č. 289/1995 Sb.) pro každého vlastníka lesa. Je dobré pravidelně kontrolovat zejména lokality s pravděpodobným místem výskytu. Jedná se o tyto místa [9]:

· porostní stěny vzniklé loňskou těžbou kůrovcového dříví nebo vichřicí,

· porosty prořídlé probírkou napadených stromů

· polomy vzniklé vichřicí,

· porosty v okolí skládky napadeného dřeva a kůrovcových souší,

· a porosty v okolí feromonových lapačů a lapáků.


Skupina kůrovcových souší s opadanou kůrou a rezavým jehličím. Foto: silvarium.cz