život kůrovce
Lýkožrout smrkový (lidově kůrovec) je hnědý až černohnědý brouk pokrytý žlutými chloupky o velikosti 4 – 5,5 mm. Samci a samice jsou běžným okem nerozeznatelní. Dospělá larva je 5-6 mm dlouhá, bílá, beznohá, se žlutohnědou hlavou. Kůrovec je sekundární škůdce, tzn. napadá již mrtvé nebo silně oslabené stromy (např. suchem nebo vichřicí), typicky smrky starší 60 let. Při přemnožení však napadá i zdravé stromy nebo stromy mladší.
Brouci přezimují pod kůrou stromu nebo pod napadenými stromy v hrabance. Jakmile teplota vzduchu na jaře dosáhne 15 °C začnou být brouci aktivní. Na počátku rojení převažují samci. Pionýrští brouci (samci) napadají stromy čerstvě odumřelé nebo oslabené, které mají sníženou schopnost obrany roněním pryskyřice. Po napadení samci vykusují v kůře vstupní otvor, snubní komůrku a začínají produkovat agradační feromony. Tyto feromony lákají samice k páření a také dávají ostatním samcům signál, že jsou zde vhodné podmínky pro rozvoj populace. Agradční feromony začíná samec vysílat příblížně po jednom dni, až vyhlodáná snubní komůrku pro 1-3 samice.
Jsou dvě teorie, jak brouci rozpoznají vhodné stromy pro založení nové dceřinné generace (citace). První teorie předpokládá, že pionýrský brouk přímo rozpozná oslabený strom, který napadne. Druhá teorie předpokládá, že samci nalétávají na libovolné smrky, které ale umí rozpoznat od jiných dřevin. Napadené smrky se brání roněním pryskyřice a zalévají pionýrské brouky při hlodání vstupního otvoru. Zdravé stromy jsou schopny produkovat více pryskyřice a ubránní se náletu více brouků, než stromy oslabené. Tím pádem dojde u oslabených stromů k dřívějšímu vyhlodání snubních komůrek a produkci agregačního feromonu startujícího hromadný nálet na strom, ze kterého se kůrovec šíří i na sousední smrky.
Po oplození samice vyhlodávají vertikální matečné chodby, kde po obou stranách kladou vajíčka. Drtinky dřeva sameček vyhazuje vstupním otvorem ven. Každá samice naklade 30-60 vajíček (citace). Rychlost kladení vajíček je 1-2 denně (citace). Zhruba po 6 -18 dnech se z vajíček líhnou larvy, které vykusují v lýku horizontální chodby. Po dosažení kritické velikosti se larva svléká. Larvy kůrovce se celkem svlékají dvakrát. Celková doba vývoje larvy je 6-30 dní (citace). V případě silného napadení smrku dochází běžně ke křížení chodeb a kanibalismu larev. Po dokončení svého vývoje, vyhlodá dospělá larva na konci své chodby kukelní komůrku a zakuklí se. Zhruba po 1-2 týdnech se vylíhne mladý bílý brouk, který se začne krmit zbytkovým lýkem mezi larvárními chodbami. Provádí tzv. úživný žír. Toto období trvá 10 – 20 dní (citace). Během něho krunýř mladého dospělce postupně ztvrdne, ztmavne do černohněda a stává se pohlavně dospělým. Po dokončení zralostního žíru mladí jedinci vylétávají ze stromu a zakládají další generaci.
